V kamenné průrvě úžina
cesta pro štíhlé tělo
směry
vánek zepředu hladivý o čelo
moře
sotva slyšitelný šum
jak stoupáš
bez spatření vln
kolem těl
jsi jako tanečník přinucený pohybovat se
sám ostražitě a pouze ve své mužské poloze
občas zvedáš ruce
a zakřičíš
aby se v dechu rozlila slaná vůně
prastaré symboly spící na levé straně
když ty sis při ústí zvolil pravou
a přece proudí
dunivě
a zároveň jako by tě hladila po zádech
rýhy naskakující ti v paměti
ze sálajícího kamene
přivolává to kresby:
ženu při tanci
skupinku lovců
a v pozadí ještě cosi nezřetelné
propneš se zívneš
pokračuješ ve zvoleném směru
|