Fáze kdy poledne
vrší své ostatky
na kavárenských stolcích
služebné staré dámy matrony
s přesností sfing dočkaly se
každodenní propasti
strnutí času
Za zelení okenic nehybnost
a shrbená vážnost
plní misky vodou pro kočky
tik a lep malých smrtí
těsně před přehozením
bílého závoje
nového prostírání
Zavírají okenice
fén párá na dálku mořský břeh
Santa Fiora a Arcidosso
jejich drobná věčnost siesty
Do němohry propadlá dvojice
dopili kávu dosáli úsměvy
růžové víno za ně plaše zvětrává
na dně umatlaných sklenic
hladí ji po předloktí
jako by nevěděl co by tak ještě
mělo nastat