V San Galganu letního poledne

kývají se vedle sebe

neviditelné zvony

 

bez úderů zvučí pronikají

až se v horoucím stojatém vzduchu

ohlížíš po meči 

 

Je zaseknut vklíněn

do pochvy zemského ztuhnutí

Rytíři z Galgana

tajemný svědku

vlastní proměny!

 

Poblíž jak přízrak setrváváš

v prázdnu zmizelé poustevny

hledíš na minulé budoucím

katedrála bez střechy

neviditelné sbory jejich chorál...

 

Setrvávají pilně secvičují

zpěvy odevzdání a pokory

pro dosud nedotčené

navštěvníky místa