stín (Občasný)

:)) v čajovně teda asi jo, jinak předpokládám, že v cukrárně bys dvě čokolády na posezení nesnědl:)))

co se týče mého psaní - že bych se nepoznávala, tak to teda ne - někdy mi sice připadá, že to nepíšu já, že se jakoby napojuji na nějaký proud, který mi přináší obrazy, ale pak se v tom kupodivu poznávám ještě daleko víc, než v případech, kdy píšu rozumem - to je ta intuice, asi:))). Někdy se mi dokonce stává, že vlastně ani moc nerozumím tomu, co píšu - a teprve dodatečně pochopím smysl:)))) - je to jako sny!

Díky moc za tuhle otázku!!! :)

A jak to máš Ty?????

stín (Občasný)

smysl??? - no, nevím, kde vidíš smysl toho, co děláš v rámci své literární činnosti:) - pokud Ti to pomáhá objevovat nějaké nové věci o sobě a o druhých, pokud se potkáváš s krásou a tajemnem a "nesdělitelnem":) - s něčím, co Tě přesahuje - a ještě to občas někoho potěší nebo obohatí - v tom je podle mě smyslu ažaž:) , chyby mě v téhle oblasti až tak nemrzí - asi proto, že mi nejde o nějakou dokonalost nebo tak .. nevím, jak to říct

taky se měj hezky, díky zmatkům jsem se dozvěděla spoustu věcí:)

stín (Občasný)

No, já se přiznám, že ke psaní poezie nepřistupuju moc seriózně:) Píšu teď "novodobě" dva roky - a zatím jsem to brala spíš jako arteterapii. Teď v poslední době cítím nějaký blížící se zlom, možná,  - že bych mohla s tím textem nějak pracovat - "žít" , jak říkáš, a brousit ho. Zatím pro mě měly mé básně především dokumentární hodnotu, byly prostředkem dostat se někam dál, ne cílem - to ani náhodou. Takže tvůrčí krize v tomhle pojetí moc neznám:)

Chtěla bych se časem dostat ke Tvému přístupu:)

Díky. Měj se fajn. Olina

stín (Občasný)

jeje, to jsem zaspala:))) já ji četla asi dvanáctkrát:) a vždycky jsem strašně brečela a strašně si to užívala:) pak jsem ji někomu půjčila a už spoustu let ji nemám, nedávno jsem ji viděla u kamarádky, ale neodvážila jsem si ji půjčit - už ji asi číst nebudu:)

hudba? - to jetěžký - mně se líbí od všeho něco - Oldřich Janota, Jakub Noha, Psí vojáci, Děti deště:), ale taky Chopin, Debussy a Edit Piaf a Doors a Janis Joplin a ... - některý věci jsou pro mě emočně nabitý ať zní jakkoliv - naposledy jsem byla úplně nadšená z japonských bubeníků, co jsem slyšela ve Vinohradským divadle

místo? - Obří hrad:)))

A co Ty - co posloucháš? kam ráda chodíš? - prozradíš?

zatím:)

zjihu (Občasný)

Poslech - to se časem mění a nabaluje - teď třeba Tom Waits, Navarová, Etc..., J.L.Hooker, stálice Nohavica, Jablkoň, ovšemže Topol, Dvořák, téměř jakýkoliv (dobrý :)) jazz, nově Magda Kožená a překvapivě italský opery, et cetera :)

Místa - dneska ráno mě napadlo: záchod, což ale souvisí s postvečírkovým stavem :))), no, jinak určitě bukový lesy na Buglatě (hádanka), jindřichohradecko, křeslo v květinovém koutě (čtenářské), Skotsko, Island (nikdy jsem tam nebyla), a krajiny mýho denního snění. Jo, a jedna konkrétní náruč.

(ňák jsem se rozepsala...)

Měj se hezky nejen v tom čase vánočním.

stín (Občasný)

Tom W. jo!, Navarová jo!, jazz !!!!! jasně - moc. Island a Skotsko - sním o nich patnáct let, o Islandu dýl - od tý doby, co jsem četla Cestu slepých ptáků:) náruč jsem odehnala drastickým způsobem:((( ach jo

Taky se měj krásně.

:)

zjihu (Občasný)

Tak Barbaru Gordonovou jsem přečetla tak pětkrát za dob těžké postpuberty, je to ta velmi oblíbená kniha, od které jsem si musela dát na dlouhou chvíli pokoj, aby se mi nevrátily ty "stavy". Joo, pořád mám pocit, že se známe...ale o čokoládu se s tebou asi nerozdělím :)). Jen tak na zkoušku položím anketní otázky: oblíbené - místo a hudba?

Martin (Stálý,Redaktor)

Kdyz uz tu sklouzla rec na Neurol, osobne jsem jej jedl jen jednou a to se mi pekne tocila siska:-) Neurol je co vim taky pekne navykovy, tak nevim, zda je dobre reseni si pomoci nej odvykat na neco jineho, je to nez vytloukani klinu klinem. Nikomu nechci nic vnucovat, at si kazdy zije, jak umi, ale podle mne nejlepsim lekem proti depresim jsou endorfiny..tedy zacit naplno sportovat. Nejde jen o momentalni pocit, ale jde predevsim o zmenu metabolismu v tele, clovek pak zacne a nevi proc menit osobni jidelnicek, zacne Vam ani nebudete vedet proc smrdet kour z cigaret, ktery Vam treba doposud vonel atp.

Martin (Stálý,Redaktor)

Jasne, souhlas taky s Tebou:-) Jsem totiz na tom presne tak, jak pises...mam obavy z chripky a podobnych situaci, kdy jsem nekde sam a nejsem s lidma...pak na mne jdou chmury. A tak jsme si opatrili psa:-)