|
| |
 |
|  |
|
Quo vadis, rodino?
Do parlamentu jde po třetí zákon o legalizaci svazků
homosexuálních partnerů. Objevují se tradičně názory pro: částečně jim
nevěřím, dost lidí pochopilo, že není pro jejich pověst stát v cestě pokroku;
a objevují se názory proti: těm věřím, a jsou proti minulosti uhlazené
a i lidovecký "prasečinkář" Tollner si dává pozor na jazyk. Lidovci v zákoně
sice pořád vidí snahu zrovnoprávnit homosexuální svazky s manželstvím (no,
to by si homosexuálové opravdu moc nepomohli), ale začali, rozumně, poukazovat
na to, že by mělo jít o zákon obecně upravující vztah dvojic bez ohledu
na pohlaví. A to mají pravdu, protože po přijetí zákona zůstane druh-družka
mimo zákonnou úpravu, což jistě není spravedlivé.
S původní a provokující myšlenkou přišel Ondřej Neff: proč omezit svazek lidí na dva, kdy už na pohlaví nehledíme? Existují trojice spolu žijící a i těch se týká právo na informaci o partnerovi v případě nemoci, majetkové a dědické vztahy. Jistě se najdou i čtveřice a vícetice, ale tam už jde o nestabilní "makromolekuly". Nicméně není nepředstavitelné, že se rozhodnou právně svůj svazek řešit. A ke všemu mají proti svazkům homosexuálů nepochybný "rodinný" prvek: mohou v nich vznikat a být vychovávány děti.
Děti jsou podle mého nejslabším článkem manželských
vztahů nového typu: ať už jde o svazky homosexuálů či makrosvazky. Pokud
se psychologové na něčem shodují, je to vliv rodiny na utváření dítěte.
Patrně se výchovou z nikoho homosexuál nestane, ale získá značně jiný,
a v tomto případě benevolentní, názor na rodinu. Není vyloučeno, že instituce
rodiny, už tak chatrná, dostane zabrat a definitivně se rozpadne. "Získávání"
dětí může být v důsledku toho zcela jiné, není vyloučeno, že se s nimi
bude "obchodovat", že se vztah dítě-matka rozvolní na vztah dítě-kdokoli,
kdo ho má rád a postará se o něj. Lepší, horší? Kdo ví.
Existuje spousta názorů o tom co v současné době
převratně mění svět. Obávám se, že jsme to - bohužel - my a naše názory
na rodinu. Její budoucí podobu máme ve svých rukou, aniž víme, jaká bude.
Jisté je jen to, že nás to ovlivní víc než počítače, Internet, klonování
nebo drogy.
|
|
|
