egil (Občasný,Redaktor) - 1.10.2003 > gratuluji!! opravdu skvělá věc!
a ten mrtvý holub na smeťáku.. hmmm jako bych ho viděl
vytříbený styl...; autor nám upřímně demonstruje svůj vnitřní svět; a jazyk, který se na první pohled může jevit jako fádní a nezajímavý, je ve skutečnosti velmi ... velmi... upřímný! a především... autor si na nic nehraje, protože hra je výmyslem lidí s fantazií, a ta je v dnešní době nepraktická a zbytečná.
vskutku výjimečné dílo, jakých tu člověk nečte týdně desítky!! a hlavně těmto veršům každý rozumí hned na první přečtení a o to přeci jde - aby bylo rchle zkonzumováno a nenutilo čtenáře k zastavení... to je velmi chvályhodné! přemýšlet je dnes zbytečný zlozvyk (v této hektické době) a budiž autorovi ke cti, že se tohoto nešvaru ve své tvorbě (a jak si nelze nevšimnout v případech, kdy nám - hloupým - skromně prezentuje svůj jedinečný vkus coby čtenář) asketicky zříká... tento vnitřní askezitismus, tato vnitřní čistota (blahoslaveni budiž chudí duchem...) je u této básně umocněna krásnou ikonkou oduševnělosti panny Marie..
a bůh a bytost... vskutku sakrální rozměr - až si člověk řekne... sakra! něco na tom sakrálnu je! asi bych se měl nechat pokřtít, abych nezplaněl jak jablůňka, achichouvej!! ejejej! juchuchuch! nářez!! nicota (shrnutí sakrálna této básně v zorném úhlu mých nevýznamných pocitů).
nemohu jinak, než tuto báseň umístit na piedestal z jedinečna.
nehodnotím proto, že mně, coby malému, nízkému... se nepřísluší hodnotit dílo takové vnitřní čistoty.. a především... a PŘEDEVŠÍM UPŘÍMNOSTI! ach...
