|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Pobývám na okraji,
znáš mě,
jen na okraji Tebe,
tam, kde celá začínáš.
Ujíždím po pravé straně postele
a rozměr vpřed je zcela volný.
Jako obzor mezi stromy –
jen neuhnout.
Vybalancováno!
Jsme ruka a ruka,
tělo a tělo.
Proud v potoce si myslí,
že myslím jako on
a myslí správně,
když břehy tvé touhy nekonečně šířím,
drhnu břichem o dno.
Musíš být lesklým oblázkem.
Jejich tunou.
Na oplátku.
Věřím...
Místem, kde začínáš,
já poznenáhlu končím.
Činíme za dost
OKOLNOSTEM |
|
|