devátá miniatura z cyklu Slunce mezi ploty
Reflektory provrtávají tmu jako vrtačky
desátá básnička z cyklu Slunce mezi ploty
Odchod
(Evropa 1942)
Ostré zimní slunce
profukuje mezi ploty
Lidé se nám dívají do zad
Copak se může
Obzor tak rychle sevřít ?
jedenáctá miniatura z cyklu Slunce mezi ploty
V očích má příliš mnoho slov
dvanáctá básnička z cyklu Slunce mezi ploty
V prachu cesty
(Evropa 1944)
Všechno leží zahozené
v prachu cesty
Kolem přechází hlomozící kolona -
hranaté tváře a železné pokřiky
Ti v prvních řadách
jsou stoprocentní -
chápající na první shlédnutí
lícní kosti vyvalené přes kůži
Vzadu
snílkové s řemínkem přes ústa
a s natrženými pohledy
* * *
Pak teprve přicházíme my –
paty ještě schované v příkopu
a slídíme po otiscích v prachu cesty
Zdá se ale
že všechno je už dávno rozhodnuté
třináctá miniatura z cyklu Slunce mezi ploty
Obloha je měkká - jako já
Taky má podlomená oblaka
a taky brečí
|