Díky, Pane, za desatero,
za soubor přikázání, rad,
neměl bys ale stejnou měrou
jak nám tak sobě počítat
a chceš-li kázat, práva brát,
sám příkladem jít v první řadě?
Manželek bližních nežádat?
Jinak je totiž po parádě…

Říkáš: „Nemyslet na panděro!
Obžerství ze smrtných je vad!“
Nejsi sám z těch, kdo radši berou
před zrním řádný masa plát?
Ábel by mohl povídat,
leč pokročíme v naší vádě…
Co takhle méně mordovat?
Jinak je totiž po parádě…

Teď zmiňme chvíle, kdy jak Nero
ve vzteku začneš povlávat,
mstít se a ničit cestou sterou
lid, který nechce poslouchat,
či odmítne ti úctu vzdát.
A my máme hněv držet v kládě,
odpouštět jen a milovat?
Jinak je totiž po parádě?

Lze spoustu věcí jmenovat
(třeba ty trable na zahradě),
báseň však končí, nejsi rád?
Stejně je dávno po parádě…