|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Dialog citů
Milovat?
Jak na tohle jsi zase přišla?
Tohle srdce, co za léta
útlaků zkamenělo,
snad aby samo nebolelo,
už nemá co by řeklo
v zemi citů...
Chtít mít rád?
Proč mluvíš tak pošetile?
Vždyť lásky mé
do této chvíle
něhu svou vždy bez soucitu
utopili v blahobytu...
Soucit mít?
Šílí tvoje mysl snad?
Soucítit? Odpouštět?
Milovat?
Proč cítit jako jiní,
když druzí ještě horší jsou?
Když každou chvíli někdo viní
povahu tvou a zve ji zlou?
Proč?
Vím!
Ty najdeš odpovědi!
Jenže žádná z nich,
co přináší úsměv,
na krásných rtech tvých,
nepostačí starci
co dětství neměl
a předčasně zestárnul.
Nepostačí srdci,
které bolestí ztvrdlo
a pak puklo, protože
nemělo svou radost
komu dát.
Nemělo koho milovat...
|
|
|
