Prolínání
Běžný nástup do metra.
Mezi spoustou cestujících on!
Sešláplý boty,
kalhoty v barvě písku,
zmuchlaná čapka
v záhybech skrývající,
kromě prachu cest
snad ještě slova
Romelových rozkazů.
Rozpláclej nos, po ním pár
nafouknutejch pysků
od věčně ranního
,,Brrrrr… to zas bude dneska vedro."
a vyvalený voči s hromadou
nezodpovězenejch dotazů
typu:
,,Budu muset zase do mrazu?"
Dnes jeden svět
běžně navštěvuje jiný,
tak kde je vlastně
jaká svízel?
Historie stále
provází svou budoucnost,
snad nikdo z nás
se tomu nevyhnul.
Třetí svět navštěvuje první,
když ten druhý,
před nedávnem zmizel
a stále celé lidstvo něco hledá
v sedmém kontinentu,
poskládaném ze samých
jedniček a nul…
Prostě…
den jako jiný.
Nastoupím do metra.
Spousta prachu, ruchu,
čpavého potu,
spousta párů noh.
Nekopl jsem nikoho,
kdo vyhnout se mi moh´…
A viděl jsem ho jako jiní.
Prostě černoch.
V uniformě Afrika corps.
|