| whispermoonlite (Občasný) - 26.8.2009 > g morr> Zrovna k tomu názvu jsem mohl ještě napsat, že je to příjemná změna. A taky se to výborně hodí k celýmu textu, to souhlasím.
Když to čtu celý dnes, musím nejprve říct, že jsem včera pro stromy nevnímal pozorně celý les. Když básničku vnímám jako celek, potom i ta místa, která bych izolovaně přehlížel jako dekorace, nebo okamžité náladomalebné úseky, vnímám víc jako součást smyslu. To ovšem vede k ještě zajímavějším postřehům ve dvou případech. "Zhasnu plamen chvění" se zdá jít proti smyslu básně, čímž třeba vytváří nečekanou antitezi.
Druhé místo jsou již citované vlasy a sny. Dává mi smysl, že do básničky vstupuje motiv snu, a je na správném místě, před tím, než se dění přesune do imaginované realizace. Ale proč zrovna ve vlasech, nevím. To už je dekorativní. Potom záleží, jak se to komu líbí.
Ovšem to ostatní v básničce přijímám s radostí. "Navrhni barvy stěn// ... secese" - další skvěle komplexní místo. Myslím, že u Mbonity mě může někdy mást, jaké jednoduché obrazy používá, ale přitom vytvářejí její osobitý způsob zobrazování.
Ještě tohle. Mbonito, vím, že sem v uvozovkách ten pravej, kdo může někomu vyčítat dekorativní hvězdy ve vlasech, když jako autor páchám mnohem horší věci. A navíc vnímám, jak ti ten obraz do básničky pocitově pasuje. Pocitově a prožitkově je ten text homogenní a bohatý, nedá se z něj nic vyjmout, není tam žádný falešný tón, to chci zdůraznit. Nějak mi však přišlo podívat se na něj i ze strany výrazu. Ona i ta percepce básniček má různý fáze, něco je víc vidět teď, něco za chvíli.
A ještě, personifikace důvěry, celá 2. strofa stojí zvlášť za povšimnutí.
| Doporučil
|