|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Stála jsem tam ve stínu záře a mlčela tisící slovy uzamčených truhlic... Jehlice ve vlasech jeden pramen vinul se jak had a končil v dekoltu tvaru V. Zaťukala jsem na rty. Malíčkem. Zajiskřilo to a vypadl proud... ale což.. zase rozsvítím ..úklonou slunci Mylorde.
Vjemy stékaly ševelily jak lem krinolíny usadily se na třípatrovém dortu obtočily konce dlaní kolem bezvousé tváře a jemně bodly jen tak pro zapamatování letící vůně svařeného vína v cínovém poháru.. a ulpěly na obrázku...Amora a Psyché
Rám okna se zbarvil do pomerančova pak odložil skla na cestu. Podal jsi mi ruku a já řekla lano a cepín máš ? Otevřela jsem entomologickou krabičku vypustila duhu, blesky, pár motýlích křídel a svižníka. Usmál jsi se přeskočil švihadlo podal mi míč a zvolal..
vidím zahradu Hesperidek... |
|
|