Nadprůměrně nadprůměrný
Je to už pár let, co jsem coby ředitel, obchodního oddělení, vedl přijímací řízení, pro nábor nových obchodních zástupců. Sešlo se mi veliké, opravdu veliké množství, žádostí s životopisy. Pročítal jsem je několik dnů. Všechny měly něco společné. Každý z uchazečů byl něčím nadprůměrný. Zavolal jsem známým na podobných pozicích. Jejich zkušenosti s uchazeči o zaměstnání byly v tomto směru stejné. Nakonec jsme se shodli na tom, že více, než 90% žadatelů o práci je nadprůměrných.
Začal jsem uvažovat: pokud je tolik lidí nadprůměrných, podprůměrný není ani jeden a zbytek je průměrný… stává se tedy nadprůměrnost průměrem. Tzn., že každý, kdo uvádí, že je nadprůměrný je ve skutečnosti průměrný a ostatní jsou podprůměrní, a tudíž o ,,stav“ nadprůměrný jsme vlastně přišli. Z čistě egoistického důvodu nemohu připustit, že jsem průměrný.
Jsem, nadprůměrně nadprůměrný, uvádím od té doby do životopisů.
|