Nadhledy
Chladná jako červánek ledovce v poušti,
něžná v záchvěvu kopretin v denního světla
noční slavností.
Komárů a sněženek, půlnoční pletenec
roje a kouzelnic.
Skláním se v oddálí chatrče v horách,
cizích odlesků při slavnostním potlesku a nevlastních
ódách;
Skláním se -
před sněním kamenů...
Obrazů svornosti,
smyslnost doteků,
prázdnoty davu,
A oddanosti záblesků. Květino kamenná,
ze sádry odlitá.
Miluj mě prostore!
Z šíře oblaků, vzácných obrazců,
bez-návratných okamžiků,
v nahotě oděvů,
trhám chladnou květinu.
Chladná,
jako noční pouště červánek,
a výkřik tonoucího dnes mi už zní -
Jak z leporela říkanek.
Květino prostorná…
|