Konec andělů v kancelářích

Tam dole pracují- ničeho si nevšímají…zahlceni prací- jen tak tak dýchají!

,,Hej vy tam dole!“

,,No vy!“

,,Tak se přece podívejte..“

,,Haló!“

,,Tady- nahoře…né až na nebe!“

,,Na skříni jsem!“

,,Jste snad slepí?!“

,,Copak neslyšíte?!“

…….Neslyší a nevidí!!!.......

V polici šanony narvané nezdravě důležitými vysoce kalorickými informacemi…

…Zvonící mobilní telefon….

…Polstrovaná židle si na zádech úzkostně drží černý svetr - na zip…

……Stojí bez pohnutí, anděl, a sklání se dolů…Tiše- bez sebemenší odezvy volá: ,,haló…..

Jen na skříni- v nebi ne- o kousek výš než Ti, k zemi přibití, pracující…

Pronikavý zvuk telefonu pomalu utichá…

Není třeba jej hrubě vypínat- sám ví, kdy přestat!

On ano- Oni ne!

….Židle svlékla svetr- je nahá!

…A šanony zvrací!

A co on- anděl?

Na kousky ho rozlámali- a snědli- přepracovaní pracující!...

…Byl z čokolády- a ta, jak umí stresy tlumí!