Nekrolog
Jezdívám nočními vlaky ve dne…sám?
Ne tak docela-s pocitem…že vystoupím-dřív či později,než bych měl…
Ve špinavém kupé sedím nehnutě-jen svým malým tělem opisuji pohyby vagónu-mého vagónu…
Sedím-a na sebe v odraze skla-bez zájmu-hledím…
Hledím si do očí-vidím skrz ně..zběsile letící stromy,cesty,domy,lásky,vášně-lidé-život…
STOP!?vlak zastavil-už?
S háčku u okna beru si kabát…
Jen letmý pohled do zašlého zrcátka nad sedadly-očekávající můj obraz na své tváři…
Hledím si do očí –vidím-jen sebe samého…
Upravím si vlasy…
Vystoupím-jsem na konci.
|