Ježíš pocházel z chudé rybářské rodiny. Vyrůstal v poměrně odlehlé části římské říše, ne příliš zajímavé pro tehdejší římské úředníky. Sám Ježíš nezanechal žádný písemný text, není také zcela jisté, zda vůbec uměl psát. Navíc krom toho vzdělaní a písma znalí rabíni zároveň úmyslně nezapisovali skutky kacířů. Není tedy divu, že z Ježíšova mládí nemáme prakticky žádné písemné materiály. Jediné historicky zajímavé materiály, které se nám zachovaly, pochází z dob Ježíšovy dospělosti, kdy kázal a to od samotných křesťanů. Zprávy o Ježíšovi byly buď zapsány přímo, či po nějakou dobu drženy ve vytříbené paměti lidí a do formy písemné převedeny později.

Nejstarší částí Nového zákona jsou dopisy apoštola Pavla. Pavel jimi oslovuje obce, s nimiž chtěl udržet styk, dopisy tedy musely mít podobu písemnou (např. list Římanům, Galatským, Filipským atp.). Tyto dopisy vesměs pochází z padesátých let po Kr.

Vzpomínky na Ježíše Krista zachycují evangelia. Nejstarší evangelium je zřejmě evangelium Markovo (to je očividně také předlohou pro evangelium Matoušovo a Lukášovo). Markovo evangelium bylo sepsáno kolem r.70 po Kr. Zda před sepsáním evangelia sv.Marka existovala nějaká písemná zpráva o Ježíšovi, je dodnes spornou otázkou novozákonní doby - je ale téměř jisté, že před sepsáním tohoto evangelia už existovala sbírka Ježíšových výroků, která byla i tradována. Evangelia Markovo, Matoušovo Lukášovo, která spolu zřetelně souvisejí, nazýváme evangelii synoptickými. Od těchto synoptických evangelií se zcela odlišuje evangelium Janovo.

Zeptáme-li se, kdo to byl Ježíš z Nazaretu, je rozdílné, zda budeme vycházet se synoptických evangelií nebo u evangelia Janova. Synoptická evangelia popisují setkání s obrazem Palestiny Ježíšovy doby a Ježíšova postava přímo zapadá do tohoto světa. Janovo evangelium rovněž popisuje Ježíšovo působení v Palestině, navíc však Ježíše vytrhuje z tohoto historického kontextu doby a představuje jej zřetelně jako toho, kdo byl vzkříšením vyvýšen a vybaven nadpozemskou mocí. Chceme-li zkoumat, který obraz je historicky přímější, zda evangelia synoptiků či evangelium Janovo, musíme především vycházet z jejich stáří. O tom, že starší jsou evangelia synoptiků, můžeme usuzovat již podle toho, že Jan už předpokládá znalost synoptické tradice, zprávu o Ježíšovi však dále rozšiřuje. Janovo evangelium bylo sepsáno těsně před rokem 100 nebo nanejvýš v této době.

Z knih Nového zákona jedna dokresluje druhou, jsou tu i materiály o Ježíšově době, které původně pro nějaké zařazení k filosofickým textům evangelií nebyly sepsány (viz.např.výše zmíněné Pavlovy listy), - jako předmět k ucelení si pohledu na Ježíšovu dobu jsou však zcela nepostradatelné. Čteme tu spisy, které nenapsal žádný dnešní historik, ale originální spisy skoro 200 let staré, proto styl vyjadřování může možná leckomu přijít zvláštní. Ať už se na postavu Ježíše z Nazaretu (zvaného Kristem) díváme z kterékoliv strany, je jisté, že to byla v našich dějinách postava, která se narodila jako chudý syn rybáře a dokázala udělat ohromný zvrat v dějinách.