|
Roh ulice
Na roh ulice, kde cesty se kříží,
přijela sanitka se křížem udýchaná,
odnesli nosítka do domovních dveří
… a já šel za Tebou, lásko má milovaná.
Člověka z domu na nosítkách nesou,
zavřou se s ním a s dýchacími přístroji
dovnitř … stojí … jak když nikdy neodjedou ….
stojí … stojí …. ticho … zachraňují … ?
V ulici za rohem sejdeme se,
Tvé sladké rty, lásko, cítím v dechu růže,
čekám … jak Abrahám na své trase …
za mnou přihřívají možná poslední plaménky života …
…. hlava se bojí otočit …. sic může.
Jen chladný lucerny svit vše s nadhledem vidí,
naše polibky … jsme zase spolu, má lásko !
… a o kus dále srdce s b olem kohos slídí
po životě …. bolest a štěstí si jsou ukrutně blízko ….
|
|
|