|
Přání neznámému člověku na hoře Úspěch
Večerní obloha plná hvězd
člověka přesahuje a my se snažíme
se jí přiblížit.
Každý jdeme za tou svou hvězdičkou,
zdoláváme mnohdy vysoké hory
… ale za každou z těch hor
následuje údolí a další úpatí nového vrchu.
Člověk by řekl,
že to věčné lopotění se po horách
ztrácí smysl !
Cestou však poznává nové a nové cesty,
potoky, lidi, ptáky, květiny … i bodláčí
a stává se moudřejším.
Neznámý, dneska stojíš na jednom z těch vrcholků,
cesta sem byla jistě dlouhá a křivolaká.
Přeji Ti pěkný výhled do kraje,
bys potkal na všech svých toulkách příštích
co nejméně bodláčí
a došel jsi ještě hodně
a hodně daleko…
|
|
|