Pojď dál !
Uvil bych Ti svazeček sněženek
a kukačky a zimostráz,
připletl pak kosí hlas
a z potůčku pramének
oženil bych s Tvojí vůní,
když rosná stébla perly roní.
Na prvních vlnkách říční vody
jiskry slunce dal Ti v klín,
vniveč hodil mrazík zim,
zdvih pohár modrého nebe
a připil … na Tebe !
Než se v obzůrkách hnízd
začnou líhnout první ptáci,
dovol, abych tě přivítal,
alespoň těmito slovy …
mé jaro !