Hra světla
Otisky světel na fasádě pomníků;
vítězných piet
nábřežních náplavů,
Rozechvělých tužeb
mostních oblouků,
celých měst …
neznámých cest.
Pohyby kotouče nad jarní květinou;
záblesky od louče,
vzácných chvilek chtíčů
jarního stromoví,
mileneckých řetízků…
Cloumání větru při jarním večeru,
lilií světů
a dávných momentů,
které se navrací.
Vlajících vlasů, kabátů,
ňader,
lásek,
přichází večer.
Houpavost odřeknutí, palčivé
ne.
Pláže, dveře, zamknuté tisíci klíči,
miliónem zámků,
světla pod prahem
usínám v náruči
večera a jeho
záře.
|