|
Přál jsem si vroucně aby ožila
A mrkla na mne tím svým okem
Jediný den se mnou prožila
Chodila domem tichým krokem
Aby se ne mne usmála Přinesl jsem si domů panenku z pouti
S velkýma modrýma očima
Tělo a nohy měla z proutí
Jen hlava byla skleněná
Postavil jsem ji na okenní rám
Večer s ní chodil rozmlouvat
Pocítil jsem k ní lásku jako trám
Snad chtěl si ji i namlouvat
A hladila mé vlasy
A aby jednou bezmála
Slyšela všechny lidské hlasy
Vzal jsem ji večer do náruče
Vtom se však duše zděsila
Zbyly jen oči plné pláče
Když se ta hlava rozbila
| 
