Naty (Občasný,Redaktor) - 23.10.2005 > Hele, vy dva, vrátila jsem se. Vrtalo mi to hlavou. Rozhodně se neopírám o nějaké fundované znalosti, ale přesto si stojím za tím, že bitva byla prohranou.
Snad na vysvětlení několik příkladů, aby bylo jasné, jak to vnímám.
Pro mě to nese nádech osudové definitivnosti, ničím nepodmíněné.
Za přirozeně znějící považuji např. následující výroky:
Byl velký státník, a přesto se dopustil několika osudových chyb.
Byl velkým státníkem.
Punktum, tečka. Výrok je definitivní.
Bitva byla prohraná dříve, než začala.
Ta bitva byla prohraná, ačkoli bylo možné očekávat i vítězství.
Ta bitva byla prohraná, ale mohlo to dopadnout jinak.
Bitva byla prohranou. Bez dodatků, bez podmínek, neoddiskutovatelně.
Jsem malý. Můžu vyrůst. Můžu si vzít podpatky. Můžu stoupat po žebříčku hierarchie.
Jsem malým. Malým zůstanu. Ať dělám, co dělám, nic s tím nenadělám.
Nerada bych tápala v bludech. Stojím o jakoukoli odbornou námitku, pokud vás to ovšem už dávno nenudí.
