Míjení se ve snu

 

Byla vzhůru a on spal

jeho ruka ji ještě objímala,

ale jen nějak zapomenutá

ve vzdálené paměti doteků

jejích vlasů jež ji hladily,

dokud ještě byla bdící…

 

Byla vzhůru a on spal.

V obětí snu bezbranný

tak jak sám sebe

nikdy nepoznal…

Stačilo by probudit ho

a vrátit mu tak

sílu a jistotu jeho bdění,

vrásku mezi očima,

kterou sen vymazal,

ale co když ten sen,

který ho před ní zamyká,

je sladší, než ona?

 

Byla vzhůru a on spal.

Možná si jeho dlaně

ve snu pamatují

tu touhu, tisíckrát zhášenou

a přesto stále doutnající

ve víře, že každý letmý dotek

ji znovu oživí…

Už ho neprobudí,

víčka ji zrazují,

jak je spánek

v koutcích uzavírá…

 

Usíná v tom poloobětí.

Marně ji bude hledat

po krajinách snů

až se probudí.