Perly by byly málo na ty negativní prvoky, kteří proudili pod jejich nohama. Voda jim slušela, i když nebyl ani jeden stoprocentně v pořádku, uplynulo v podstatě tak málo chvil od smrti… Dlouhodobí závazek nebesům, i když to bylo už několik otočení.
„ Je tu zima,“ rychle se ponořil do vody. Nevšímala si toho, jen když jí postříkala kapičkami voňavé vody, kterou ze sebe sklepal. Byla to lastura vyvržená na břehu, jen kolébající záhyby kůže. Jen se usmála. Nevydržel to bez jejích špičatých zubů… „ Ach Jud, ty si musela mít tolik životů minulosti.“
„ A co to je?“ Znuděně mu prohrábla husté vlasy plné lístků zlata zapuštěných navždy. Bronzová medúza v ropě.
„ Než si se narodila do tohoto světa, žila si jiné životy v jiných krajích, době, s někým úplně jiným…“ Pevně se postavil na hrubé kachlíky, které se smekaly pokryté drobečky postříbřených vodních řas.
Zůstala až podezřele dlouho mlčet… „ Co to je za nesmysl? Už zase nějaká kokainová proroctví?“.
„ Né jen písmo jiných božstev… Proč by jiní bohové a bohyně nemohli existovat?“ Překvapivě tápal v jejím obličeji, nerozuměl tomu…
„ Ale to přeci není pravda, bohyně jsou jediné, tak by si vůbec neměl Leodosi smýšlet,“ šíleně kývala hlavou… Tik.
„ A co když se v jiném životě ocitneš u jiných bohů… Vždyť sám svatý Jersudalém uctívá jiné…“
„ Né! Pouze místo bohyň bohy s naprosto stejnými vlastnostmi, se stejným posláním. Musíš s tím něco udělat nebo se z toho zblázníš králi. Sjednoť tu víru, sjednoť ji… Nemůžeš urážet Pantheon… Nemůže to být Perferie, dokud nebude mít jeden jazyk a bohy. Naše bohy.“ Vypalovala do unaveného obličeje.
„ Myslíš si, jak je to jednoduché? To celé může přinést revolty a nesouhlas…“ Přerušila ho:„ Jsi přeci král králů!“
„ Nevím, příjde mi to kacířské. Ještě žádný král nenařídil lidem, v co mají věřit. Nikdo Jud…“ Ucítila vibrace kolem sebe.
„ Je mi to jedno… Chci slyšet, jestli to uděláš nebo ne?“ Byl to stejný nával, jako vždy. Stejná chuť být silnější, dokázat ho přemoci, jeho sílu, účinky… Jeho samého.
„ Až dobiji Istarii, tak ano. Sjednotím náboženství.“
„ Istarii? Tebe ten podlý plán ještě nepřešel?“ Vyděsilo jí…
„ Jsem na tom závislý a ty to víš. Chci dobýt kmeny, slonovinu a barevné obrázky, jen ty poznáš tu vůni zázvoru.“ Rozsvítila se aura kolem něho, dostal lesk v bělosti lázní.
Zamotala se jí hlava, nápor do spánku, bolest, bulimie. Opěvovat magické ritusy napichovačů na kly, nabít nejvzdálenější Orient… Skončit to všechno. Neměla jsem to Ego, tak vyšlechtit.
„ Ty nevíš, co je pojem dobít… Nevíš to Leodosi. Chceš sebrat vládu hrdým a krvelačným bestiím? Ty si šílený“.
„ Navzájem se ignorujeme… Žádné obchodní styky, žádné boje na hranicích… Nic. Oni na to čekají Jud, ano čekají, až vyrazíme. Chtěli by nás, ale budeme to my, kdo zabarví naší mapu jejich krví. Budou moji… Budu vládce Istarie. Největší vládce Sramu.“ Napřímil se. Zabořená ruka v jeho vlasech jako pálená koruna spadla. Tolik tomu věřil… A ona?
„ Ty už nemyslíš, jen bereš?“ Po tvářích se rojily svítilny osamělých námořníčků s dřevěnými koráby pod pažemi…. I oni pili božské slzy, jako likér.
„ Za ty léta jsi mě tím nakrmila…“ Usmál se. Neviděl do roztékajících se řas za ním.
„ Pochop, že to nedokážeš… Chceš vládnout opicím, divokým kobrám a kanibalům?“
„ Ale tak to vůbec není!“ Zvedl oči k masivnímu křišťálovému lustru.
„ Poté počítej s tím, že Perferie příjde o královnu. Jersudalém rád příjme svojí dceru zpět.“Mořský had se prosmýkl na hladinu, okusit trochu zeminy.
„ Celé to zveličuješ…“ Rozhodil rukama vztekle do vody.
„ A ty zase nic nechápeš!“
|