Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Boris Jakut z kolekce Postavy
Autor: stanislav (Občasný) - publikováno 14.9.2003 (00:06:34)
další>

 

 

Boris se rozloučil se svým otcem. Matce neslíbil, že se vrátí. Viděl její bolavé srdce, strach i lásku, věděl ale, že musí jít. Dnes večer.

 

  

Šeřilo se a denní světlo začalo předávat vládu nad krajem svitu měsíce. Boris se naposledy ohlédl. Konec léta mu ubíral sil, přesto zrychloval své kroky. Stíny podél úzké klikaté cesty začaly ožívat. Ticho přerušoval jen šelest nočních ptáků v korunách stromů. Měsíc zaklel celý kraj do stříbrného závoje.

 

 

Boris musel, nemohl jinak. Chtěl jít za každou cenu, nechtěl se zastavit. Na tuhle pouť se chystal velmi dlouho.

 

 

Necítil únavu. Hnala ho síla, kterou nedokázal pojmenovat. Síla, která byla skutečnější než vše kolem, než celý jeho život, který doposud vedl.

 

 

Les začal řídnout. Boris věděl, že se blíží k cíly své pouti. Nepotřeboval průvodce jako ostatní. Věřil, věděl, že to místo najde sám.

 

 

Najednou se před ním krajina otevřela. Než usedl, opsal pomalými kroky kolem tohoto místa, které ho přitahovalo víc, než kdy mohl tušit, velký kruh. Každou chvilku se rozmýšlel, jestli nepocítí potřebu zastavit se.

 

 

Nemyslel na nic, jen se snažil pravidelně vdechovat noční vzduch. Vrátil se tam, odkud začal svůj kruh. Než se posadil, podíval se do všech čtyř stran. Nejdřív na jih, pak se pomalu otočil na západ, sever a nakonec na východ.

 

 

Usedl na plochý kámen. Z malé brašny vyndal čtyři staré mince. Vložil je do jamky, kterou vyhloubil u paty kamene holýma rukama.

 

 

Pak seděl a čekal. S očima upřenýma k východu.

 

 

Začal ztrácet pojem o čase. Tato noc byla nekonečně dlouhá. Seděl nehnutě a snažil se neusnout.

 

 

Objevily se první paprsky slunce. Zalil ho neskutečně velký pocit štěstí. Připadalo mu, jako by byl svědkem zrození světa. Celá krajina jako by obživla, vstala z mrtvých. Jako by poprvé v životě viděl, jak je nebe na východě modrorůžové. Boris seděl dál a nevnímal bolest v zádech ani žízeň. Jen se snažil podržet si ten ranní pocit. Pocit čistoty a jasu, který ho zaplavil při východu slunce.

 

 

V poledne se vlahé teplo změnilo v krutý žár. Boris ale seděl bez hnutí.

 

 

Když už začínal skoro ztrácet vědomí, ovanul ho znenadání svěží východní vítr. Poděkoval mu za to. Vyndal z tašky dýmku, usypal trochu tabáku do všech čtyř stran, zapálil si ji a sledoval, jak vítr odnáší kouř. Slyšel jeho hlas, který tiše hlesl: Borisi Jakute! Bratře!

 

 

Z kouře, který vstřebávalo, přijímalo jeho unavené tělo, se mu zatočila hlava. Uslyšel monotónní melodii, jakoby zurčení vody v potoku, pravidelné rychlé bubnování na bubínek.

 

 

Sledoval pramínek kouře, který vycházel z jeho dýmky. Kouř se klikatil v neskutečných vzorcích, ve kterých se odehrávala všechna dramata Borisova světa. Nakonec dým přestal stoupal vzhůru k nebi a začal klesat k zemi.

 

 

Boris ho pozoroval, ten sloupec šedivého pomíjivého kouře. Uviděl v něm hada. Šedého, velkého. Díval se mu do očí. Ztratil, tentokrát docela, pojem o čase. Ocitl se mimo něj.

 

 

Had se Borisovi ztrácel a zase objevoval. Chvilku byl tmavě kovově lesklý, potom zelený, žlutý, růžový. Chvilku téměř průsvitně bílý.

 

 

Celou tu dobu zněla Borisovi v hlavě naléhavá melodie. K ní se přidal tichý zpěv. Boris jasně věděl, že je to zpěv hada, který ležel před ním na zemi. Slova byla úplně nesrozumitelná a neznámá, přesto věděl, co znamenají.

 

 

Boris poslouchal píseň o vzniku světa, píseň o životě, životě hor, řek, kamení, životě stromů, trávy, ptáků, zvířat a lidí.

 

 

Nesmíš nikdy zapomenout, Borisi, zpíval had, že vše kolem je živé. Nikdo, nic nikomu nepatří. Vše bylo a má být svobodné. Nezapomeň na to! Nikdy si nemysli, že jsi tu sám. Jsi jen kousek velké rodiny, její malá část, nejmenší bratr, kterého ostatní živí. Nezapomínej na to! Nikdy.

 

 

Začalo se zase šeřit. Had se pomalu ztrácel ve tmě.

 

 

Boris seděl dál a čekal na ráno, kdy bude moci opustit střed kruhu, vydat se na cestu, která se mu zjevila v obrazcích dýmu. V pohybech a zpěvu hada.

 

 

 

undefined 



Poznámky k tomuto příspěvku
delikt (Občasný) - 13.9.2003 > ...........!!!
Body: 5
<reagovat 
Kolben (Občasný) - 14.9.2003 >

Taky občas potkávám takovýhle hady. Naposledy do mě kopnul se slovy, že jsem tlustej, ohavnej a zapomínám....a já uličník se zastyděl.

Už mě nudí dávat ti samý kule.. takovej stereotip..ale co mi zbejvá?


Body: 5
<reagovat 
nnnnnn (Občasný) - 14.9.2003 > :-)))))
Body: 4
<reagovat 
Lef (Občasný) - 14.9.2003 > No jo, je to tak: nic nikomu nepatří ... (bráno transcendentálně :)
(Na druhou stranu je to trochu zrádné - občas nějaký had prohlásí, že nic nikomu nepatří, a pak to důvěřivým Borisům ve jménu velké rodiny vezme. Ale to už je jiný problém ;-)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 stanislav (Občasný) - 14.9.2003 > Lef> aha, z týhle strany jsem to nekoumal, ech! :o)
<reagovat 
 Lef (Občasný) - 14.9.2003 > stanislav> ono by taky bylo lepší, kdyby se nad tím ani ze stran koumat nemuselo - nebýt některých hadů jedovatých na prsou davů vyhřívaných :-)
a konec konců tvůj text míří k moderně pojatému mýtu a v mýtech asi netřeba koumat, ale buď je přijmout, nebo zavrhnout
já každopádně tohle požehnání laskavého hada přijímám
(ale taky možná moc kecám :)
<reagovat 
Lef (Občasný) - 14.9.2003 >
<reagovat 
pavson (Občasný) - 14.9.2003 > Z galerie tvých figurek mám raději ty veselejší než tyhle šamanský, ale napsaný je to echt gut
Body: 5
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 14.9.2003 > Hm. Dobré!!
Body: 5
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 15.9.2003 >
Body: 4
<reagovat 
nin-ex (Občasný) - 15.9.2003 > jojo, taky povedenej kousek. proč jim vlastně dáváš všem ruský jména?
Body: 5
<reagovat 
 stanislav (Občasný) - 15.9.2003 > nin-ex> kdo nemá ruský nebo aspoň slovanský jméno, jako by ani nebyl (magor)  ... :o)
<reagovat 
 Luk Malér (Občasný) - 16.9.2003 > stanislav> Slovaníííííííííííííííííí, krista boha mariu išten, hezký, lepčí než Coelho...
<reagovat 
Luk Malér (Občasný) - 16.9.2003 > Xakrúúúúúúúúú
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 3 4 5 6 7 (8) 9 10 11 12 13 14 24 25 26 27 28 29
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter