Ponuré příšeří
ulice zapadlé v zapomnění
Jen drobná rekviem
na ohmataných sklech
rozbitých výkladních skříní
Stíny ztracených
lidských důstojností - skelné pohledy
Chodívala jsem tam
snad příliš často zapomínat
Ticho mi hučelo v uších
a já ho marně mnula
ve zbytku poslední cigarety
Do zdí jsem plakala
vzkazy pro hluchoněmé
tváře kolemjdoucích |