|
Den co den chodím kolem vysokého plotu
Vždycky ho vidím postávat u okna s tlustými mřížemi
Pokaždé se maličko usměje a kývne na pozdrav
Jen nikdy s nikým nemluví
Jednou stál za zamčenými vraty
V zahradě plné rudých růží
Zase se usmál a kývl na pozdrav
Ptal jsem se jak se má
On dělal že mi rozumí
Utrhl jednu z rudých růží
A podal mi ji dírou v plotě
Dotkl se mojí ruky a začal se moc divně smát
Usmál se a kývl na pozdrav
Potom se rozplakal a rychle běžel pryč
| 
