V ten den
Věžní hodiny
Vynechaly zvonění
Na poledne
Snad proto že
Kohouti zrána
Kokrhali déle než
Je společensky přípustné
Rozlícená babička
V kremační síni
Pohlavkem strhla
Paruku z holé hlavy
Své malé vnučky a
Rozkřikla se na ni
Před mrtvými se smeká
Se lékařům z pohotovosti
Rozplynula naděje na
Finanční odměnu
Kvůli nezodpovědnému
Sebevrahovi který nepočkal
Na první ranní vlak
A skočil pod půlnoční
Se zkrátka nic nedařilo
A já pro jistotu
Ještě jednou zemřela