Vždycky jsem se tě ptala
Jestli se mě budeš chtít dotýkat
I když budu stará a celá
Pokrytá varhánky jako
Po našem celodenním ráchání
V rybníku mezi vrbičkami
Jenže tyhle varhánky už ani
Slunce nezahladí
Hladils‘ mě po vlasech
A pořád víc ti jich zůstávalo na dlani
Přesto jsi nikdy neřekl že ti to vadí
A chuchvalce mé dávné pýchy jsi
Nenápadně strkal do kapes u košile
Potom je pálil v kamnech
Večer když jsi myslel že už dávno spím
Zatímco já nenápadně šmírovala
Každé ráno jsi mě umyl tak krásně
Jak to nikdo jiný neuměl
I mým necitlivým nohám jsi dával tolik něhy
A pak mě v náruči jako pírko
Přenesl do kuchyně do křesla abychom byli pořád spolu
A vyprávěls‘ mi o všem možném a vodil vnoučata pod okno
Připadala jsem si jako královna byla šťastná
A líbala tvé ruce pokryté stařeckými skvrnami
Tenkrát nikoho nenapadlo že to budeš ty
Kdo půjde první na věčnost a já se ani
Nedostanu na tvůj pohřeb
Vlastně ani nevím jak to tam u tebe teď vypadá
Ale máš určitě uklizeno protože víš
Že brzy dorazím a budeme se zase hladit po tvářích
Možná že i mě se cestou zahladí všechny vrásky
A ty se budeš zas tak zvláštně smát jako vždycky
Když tě něco moc překvapilo
|