Okamžiky mi prokluzují
Obnaženými city poradíš
Kam vede cesta dál
Pormiň zase jsem zapomněla
Šeptám červená jak rak v dlani
Schovávám nůžky já vím
Mrtvým už vlasy nerostou
Teče mi z prstu krev možná
Na rozloučenou i když
Bych chtěla ještě chvíli zůstat
Nevím kam zvolit směr proč
Sakra mlčíš ten výsměšný
Pohled znám vždycky sis
Říkal že jsem hloupá a já
Odpovídala jen tichým milováním
Nevadí obraťme list prosím
Půjdeme spolu ještě o kus dál
|