Říkala jsem si jasně

To není problém

Odpouštění není přeci

Žádná velká věda

Myslela jsem si že

Když odpustím tak

Lehce zapomenu omyl

Začala jsem mnohem

Více nenávidět

Dlouho jsem věřila

Že nenávidím jeho

Až se to nějak

Pokazilo a já seděla

Bodala si nůžky do

Stehna a přemýšlela

O nejjistějším způsobu

Sebevraždy byla jsem

Si dost jistá

No jo pořád jsem tady

Dík jednomu cvokovi

Co se na mě nevykašlal

I když jsem ho posílala

Pryč chytil mě za ruku

Díval se zpříma do očí a

Řekl jen hej nebyla to

Tvöje vina a ty to víš a

Tehdy jsem si konečně odpustila