Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<předchozí Děkuji Gangstře Vávro z kolekce jolies reves
Autor: tkadlec (Občasný) - publikováno 9.3.2002 (12:00:44), v časopise 22.3.2002
další>
Je to už týden, kdy jsem se s ním setkal, ale obraz v hlavě nevybledl. Ani staré fotky nevyblednou dokud leží v rukou těch, kdo je fotili.
Sobota, kdy začínaly prázdniny v našem okresu, nebyl příliš vhodný den pro cestování vlakem, ale přesto se nám podařilo ukořistit pár volných míst v jednom kupé. Hodil jsem krosnu nad hlavu a našprajcl se mezi dva kamarády. Chvíli jsem jen tak seděl a vychutnával zvuků jedoucího vlaku, díval se ne krajinu měnící se za zavřeným oknem. Pomalu jsme začali rozvazovat nitky hovoru, ale nespěchali jsme, na obzoru bylo vidět devět dní volna, prázdného místa pro spousty přátelských slov.
Začal jsem se rozhlížet po zbylém osazenstvu kupé. Obvyklé tváře, obchodník, alkoholik, jen na člověku v stínu okna mě cosi zaujalo.Neupravený, nerozcuchaný, barvy oblečení bez souladu, vysílal kolem sebe zvláštní pocit. Očí mu zakrývaly velké černé brýle. Trvalo to notnou chvíli než jsem si všiml prázdně namodralého bělma po nimi. Byl slepý.
Po zádech mi proběhlo divné mrazení, když jsem si to uvědomil.Člověk ví, že lidi různých postižení žije mezi námi spousta, ale stejně se cítí zvláštně, když se s nimi setká.
Postupně nás opustili všichni spolucestující a my zůstali se slepcem v kupíčku sami. Nevzpomínám si na první slova, která byla pronesena ani kdo promluvil jako první, ale postupně jsme se s ním dali do rozhovoru, který ve mě zanechal hlubokou brázdu. Ukázalo se, že náš slepý spolucestující jede na portu do České Kamenice, města, kde nikdy předtím nebyl. Uviděl jsem nad jeho hlavou kytaru a poprosil ho, jestli by nám nezahrál nějakou svou píseň.
Svolil a vlakem se začaly rozlévat krásné zvuky a ještě krásnější slova. Hrál a zpíval opravdu dobře a nám se chtělo po posledních tónech zůstat sedět otevřenou pusou, protože úžas v našich očích byl myslím dost čitelný, jenže on výraz našich tváří vidět nemohl, takže nám nezbylo než bouřlivě tleskat. Rozhovor plynul dál a ze slepce se vyklubal výjimečně chytrý člověk s nadáním a zálibou v jazycích. Nepamatuju si přesný počet těch, jimiž byl schopný se domluvit, ale působil jako opravdový renesanční člověk. Bál jsem se, aby nenastalo trapné ticho, kdy nikdo nebude vědět, co říct ,cítil jsem ve vzduchu otázky ohledně jeho údělu, a snažil jsem se udržovat ten plodný hovor stále v plameni. Nebylo ani třeba, protože měl stále o čem mluvit, čím nás ohromit. Mohlo mu být kolem čtyřiceti, ale bavil se s nám o čtvrt století mladšími skoro jako by byl jedním z nás. Ke konci cesty , když se blížil čas jeho výstupu, sdělil nám takřka důvěrně umělecký pseudonym, který si sám vybral. Gangster Vávra. Příliš mi to na něj nesedělo, ale je to jméno, pod kterým zůstane zarytý v mé paměti.
Cítil jsem se zvláštně, když jsem na něj volal Gangstře Vávro, aby nevystoupil z jedoucího vlaku. Málem přišel k velkému zranění a to uběhlo teprve pár minut, co jsem se ním rozloučil. Cítil jsem o něj velký strach, když se vlak znovu rozjel dál, ale věděl jsem, že nemůžu nic dělat. Litoval jsem, že tak velkou a silnou osobnost postihl osud slepotou. Kolik věcí mohl vykonat, nebýt jeho prokletí ? Ale byl by vůbec takový, jakého jsem jej poznal, kdyby jeho oči viděly ?
Ať je to, jak chce, posílils ve mě víru v člověka a překonávání překážek, děkuju Ti Gangstře Vávro a přeju ti hodně štěstí na tvé cestě tmou. Vždyť v Tobě je tolik světla !



Poznámky k tomuto příspěvku
Miroslav Langer (Občasný) - 9.3.2002 > Je velmi těžké vybalancovat správně hladinu patosu v takových čteních, myslím, že v tomto případě se to podařilo.
Jen snad v některých případech mám pocit, že slova byla zvolena náhodou, nikoli úmyslně - například "Kolik věcí mohl vykonat, nebýt jeho PROKLETÍ?" - opravdu prokletí ? A také slovo brázda ve spojení "rozhovor, který ve mně zanechal hlubokou brázdu" na mě nepůsobí bohužel jako ozvláštnění, spíš jako nevítaná a nechtěná ironie. A do paměti se spíš vryl, než zaryl...
Díky.
Body: 3
<reagovat 
člověk (Občasný) - 20.3.2002 > zajímavé svědectvi....mě to zaujalo...libi se mi,ze jde o neco pravdiveho a skutecneho a ne o vyumelkovany popis...od jiste doby
nemam ve zvyku se stourat v textech a rikat druhym jako bych to napsal ja.Kdyz nekdo citi ,ze se mu neco zarylo do pameti,tak asi nebude psat,ze se mu to tam vrylo.
<reagovat 
Zmýlená (Občasný) - 5.6.2002 >
Body: 3
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
0 1 2 4 6 13 14 15 17 18 20 22 23 23 24 25 25 26 27 27 27 28 28 28 28 29 30 30 31 32 32 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 (42) 43 45 46 47 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 63 64 66 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 82 83 84 85 86 88 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 102 102
103 104 105 106 107 109 110 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 142 144 145 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 193 193 194 195 196 197 198 199
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter