|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Přerušen
Občas umíme bejt hluší
..a stará cikánka četla z jizev na duši pro ní je dlaň skládanka a čas nejvýš krev muší Předčítala o životech co čekají před branami pavučinu měla na rtech rozprostřela ji nad námi..
Snesl se první déšť po kapkách jsem padal
Běž ! Křičela. Pryč si běž ! A nikdo se neptal: "A dál..?"
Sněhobílý harlekýn mi dal sponku do vlasů Víly chvil proudily z kin Poznal jsem je po hlasu Poznal jsem je podle chůze I čas proudil v těsné blůze I čas bloudil pro řasu
Snesl se druhej déšť A třetí A čtvrtej...
Maminky křičely z kuchyní na děti Přestal jsem počítat okolo dvaceti
Ten černej harlekýn spletl si barvu A mě za to lál ! Bláznivej manekýn pohladil larvu Na harfu hrál..
Tak nějak se taky roděj motýli
|
|
|