|
Město volá
Město křičí
Město pláče
V tureckém sedu
dřepím uprostřed chodníku
a pozoruju kakaové dráhy
trolejbusových drátů
Vidím se v odrazu
výkladní skříně
Mám smutně modré oči
Vždycky jsem měl
Lidé mě obchází
Volám a zpívám a křičím
Za chůze si
předříkávám verše
A lidé odvrací oči
Město volá, město pláče..
Chtěl bych ..
až uvidím dveře našeho domu
projít kolem
Hvězdy mě obchází
Myslí si, že mi je špatně
Ale já bych tou tmou
došel
třeba až do Indie
kde slepí naslouchají moři
nebo zpátky
sem
kde město volá
a já píšu
protože nevím komu
a jak bych
co řekl
|
|
|
