|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Uprostřed modrých vln se vynořilo ňadro. A rostlo. A pálilo. A kývalo se.
„Konečně něco !“ zvolal Adam a zpozorněl.
Omyta mořem stoupala bělostná hora až hrozilo, že na ní praskne kůže.
Adam se naklonil ze svého trůnu a zakryl si oči.
Pak ale přiletěl obrovský tukan, vyklovnul hoře růžový vrchol a zmizel.
„K Čertu !“zahřměl Adam.
„Zase nic..“ dodal zklamaně a sehnul se pro ovladač. Z ňadra se stala sopka. Řvala.
Skutečnost nešla vypnout.
Adam - rozervanec - vyskočil a naštvaně mrštil ovladač do vln.
„Dolů !“ přikázal bezmocně hoře-ňadru, které začínalo chrlit lávu.
„Řekl jsem: Dolů !“opakoval marně. Po bílé kůži stékala horká láva a syčela, když potkala moře. Hladina se ztrácela v páře.
Pak Adam spatřil ženu.
S pateticky rozevřenou náručí stála na vrcholku vlastního prsu. Mlčela.
Byla nahá a ztrácela se v páře. Adam tak poprvé spatřil nahou ženu. Lekl se vlastního těla.
„ Dolů !“ volal, teď už na Evu.
Když hora vybuchla, neřekla nic.
Neslyšel nic.
Nemohl nahmatat své dlaně.
Neviděl se, tedy nebyl.
Pak ucítil vůni. Decentní vůni zpocené kůže. Kůže někoho, kdo ví, jak se má potit.
Z šedivé mlhy se ozval hlas
„Zlomila jsem si nehet.“
Adam se zachvěl a ustrašeně couvl, takže vrazil do Evy, která se za ním vynořila z páry.
„Prej jsme u nás první v pěstování máku,“ zamumlal a otočil se. Eva se tvářila udiveně.
„ Ani nevim, jak mě to napadlo,“ pokračoval Adam a snažil se zakrýt své pohlaví, „V Turecku jsou až dru- druhý..“ zakoktal a podíval se Evě na levé ucho. Z očí měl strach.
„ Ale já ti chtěla říct, že mám od tý lávy na chodidlech pěkně nepříjemný puchýře..“ pokusila se Eva nejistě.
„ Škoda. Myslel jsem, že si budem rozumět..“ povzdechl si Adam a utekl do mlhy.
Adam se bál. Eva byla žena a jednou by určitě přišla „tenkrát“..
Šedivější než pára, v které se jí schovával.
Zpátky ho přihnal hlad.
„ Hladovím !“ vzkřikl.
Eva mu nastavila ústa.
Tak je přijal, ale hladu se nezbavil.
|
|
|
