Chtěli experimenty v umění, ale pak je odvrhli. Chtěli vyvinout nové směry v této múze, ale zřekli se oné myšlenky. Například chtěli Underground, ale Underground poslali vlastně do hlubšího Undergroundu. A tak je charakterizována doba, jež oplývá skepsí a beznadějí. Co tedy nastává? Zatím tzv. počátek "dobrovolné správy", která je typická snahou, obětí a smířením. Společnost tohle vyžaduje. Společnost očekává naše činy a odkazy na dědictví klasiků. Pojem klasik by měl být definován jako osobnost se zásluhami pro dobro celého lidstva, planety Země a celého vesmíru. Jsem toho názoru, že levice musí iniciovat onen vznik "pokladnice světa" v oblasti umění. Je třeba se zbavit četných hrozeb, je třeba vytvářet umělecké, sociální a přírodní fondy pro blaho a harmonizaci společnosti. Veškerá společnost musí žít perspektivně, musí žít v aktivech. Nesmí být předlužená. Ideální stav existuje, ale je nezbytné k němu nadále směřovat. Tak zní poselství bez bariér, bez diskriminace a bez hrátek na první dojem. Podporujme průkopnictví, neboť průkopníci skvělých, prospěšných a užitečných věcí jsou vytouženými klasiky půvabu, upřímnosti a nesmrtelnosti. Bádejme s láskou, pochopme svět i jiné světy. Třeba se dostaneme do "jiné dimenze", jež se nazývá ideální stát, vždyť umělecká pokladnice napříč uměleckými spektry žije nadále, protože chápe dobové souvislosti bez demagogie a nenávisti. Jednou se nastartuje nejen ekonomický růst, nýbrž růst morální, jenž obsahuje bohatství, které je charakterizováno vyspělou civilizací ve vytoužené a vyspělé době. Právě vyspělá civilizace dovede naslouchat. Naším poselstvím je poučit se z chyb a omylů, aplikovat jen to dobré a užitečné, a to bez předsudků. A proto úspěšný a přínosný koncert minulých, současných a budoucích uměleckých směrů přináší své plody, přináší pochopení, přináší pomoc, očekávanou perspektivu a hlavně moudrost.

Václav Kovalčík, 28. 10. 2011, Náchod