Umělecké weby tomu nasvědčují, neboť je místní atmosféra o závisti a zaujatosti. Objevuje se zde zaprodanost, která je typická zpátečnictvím a rezignací.

Na adresu dobrovolných, reformních a pokrokových redaktorů přicházejí často nechutné a vyhrožující anonymní dopisy. A tak bych chtěl vyslovit otázku: Chceme v tomhle žít? Dobrovolnictví se bohužel trestá, což je výplodem této zmatené a nelítostné doby, která si hraje na ABSOLUTNO. Již uvedený trend odporuje filozofii a vědeckému myšlení. Dále pak odporuje mravním zásadám o občanském soužití a vzájemné toleranci. A proto řešením je obrana „nepatrného území“ společenského dobra a dobročinnosti, dokud zbývá ještě pár chvil. Umělecký svět se musí chovat jako „solidární améba,“ musí být reprezentativní, atraktivní a prospěšný celé společnosti. Nechť je zbaven „tvrdého turismu.“ Pak se situace jistě zlepší ohledně kvalitního a smysluplného života...

Václav Kovalčík, 27.11. 2011, Náchod